Jak si nainstalovat zkušební SUSE Linux

Návod pro ty, kteří ty, kteří se potřebují připravit na zkoušku Operační systémy II na PEF ČZU a nechtějí si instalovat Linux na svůj počítač.

Chcete-li testovat shellové příkazy, napsat, zkompilovat a spustit nějaký prográmek v C a zkoušet jiné příklady ze skript Operační systémy II, potřebujete přístup k nějakému linuxovému shellu.

Nejjednodušší je, pokud máte známého, který provozuje internetový linuxový server. Můžete ho požádat, aby vám vytvořil na tomto stroji uživatelský účet. Potom si stačí stáhnout program PuTTy, pomocí kterého se k tomuto stroji připojíte z jakéhokoli počítače připojeného k internetu.

Pokud známého nemáte, zbývají vám například tyto další dvě možnosti:

1) použijete Live CD. Jedná se o bootovací CD/DVD, které když strčíte do CD/DVD mechaniky a restartujete počítač, vytvoří v paměti počítače virtuální pevný disk a nastartuje linuxový systém, aniž by cokoli ovlivnilo stav skutečného pevného disku.

2) použijete virtualizační technologii, pomocí které spustíte v jednom okně ve Windows virtuální počítač, na kterém nastartujete linux.

Já jsem zvolil, a vřele doporučuji, možnost číslo 2) z těchto důvodů:
- nemusíte nic vypalovat na CD
- můžete normálně používat váš počítač tak, jak jste zvyklí, během ladění příkladů se můžete připojit na internet a hledat pomoc v případě, že si nevíte rady
- stav virtuálního stroje můžete kdykoli uložit a zavřít jej a vrátit se k němu později
Nevýhodou oproti LiveCD jsou požadavky na disk: budete potřebovat cca 10 GB volného místa.

Takže, jak takový virtuální stroj zprovoznit? Poměrně jednoduše. Stačí stáhnout obraz virtuálního operačního systému, a potom program, který jej bude provozovat. Obojí je k dispozici zdarma.

1) nejprve ze stránky http://www.vmware.com/download/player/ stáhněte program VMware Player (velikost: cca 50 MB). Musíte jen vyplnit formulář s informacemi, kdo jste a na co chcete program využívat. Je možné zvolit, že budete program používat pro studijní účely.

2) ze stránky http://developer.kde.org/~binner/vmware/ stáhněte soubor KDE_3.5.5_on_openSUSE_10.2.zip (velikost: 789 MB). Jedná se o image nainstalovaného operačního systému openSUSE 10.2 s grafickým rozhraním KDE. Doporučuji použít SUSE linux, jelikož na něm byly zkoušeny příklady, které máme ve skriptech.

3) Nainstalujte VMware Player.

4) Rozbalte soubor KDE_3.5.5_on_openSUSE_10.2.zip.

5) Restartujte počítač.

6) Spusťte VMware Player. Zvolte možnost Open, najděte na disku rozbalenou image, vyberte jí a zvolte Open.

7) Čekejte, systém se spustí. Nakonec vás vyzve k zadání uživatelského jména a hesla. V systému je přednastavený superuživatel root s heslem toor. Přihlašte se jako root.

8) Po spuštění systému doporučuji, abyste si založili dalšího uživatele, pod kterým budete moci příklady testovat bez toho, aniž by se vám podařilo smazat nějaké systémové soubory. Uděláte to takto: najedete myší na obrázek chameleóna vlevo dole, zvolíte Computer/Administrator Settings, dále Security and Users, User Management. Ve spuštěném programu zvolíte Add, napíšete jméno, vyberete uživatelské jméno a zvolíte heslo. Nic dalšího volit nemusíte, uživatel bude automaticky ve skupině users, což, doufám, je postačující.

9) Nyní se můžete odlogovat, přihlásit se jako nový uživatel, spustit terminálovou konzoli (tlačítko hned vedle chameleóna) a začít pracovat.
Nebo můžete spustit terminálovou konzoli a přihlásit se jen pro daný terminál jako uživatel s nižšími právy. Stačí po spuštění terminálové konzole zadat příkaz "su " (su = switch user). Příkazem "whoami" pak můžete zkontrolovat, že jste v terminálu skutečně jako nový uživatel.
Terminálovou relaci můžete ukončit buď příkazem logout. Nebo jednoduše stiskem kláves Ctrl+D (příznak konce souboru).

10) Chcete-li se systémem přestat pracovat, stačí v jakékoli chvíli kliknout na křížek pro zavření okna VMW Playeru. Stav virtuálního stroje se během chvíle uloží na pevný disk a VMW Player se ukončí. Až se k němu budete chtít vrátit, stačí spustit WMPlayer a vybrat z "Recent Virtual Machines" tu vaší. Otevře se v tom stavu, ve kterém jste ji zavřeli.

Na závěr upozornění: v systému Linux je obvyklé, že focus přebírá okno ve chvíli, kdy nad něj najedete myší. Nikoli až poté, co na něj myší kliknete, jako ve Windows. Pokud tedy budete psát příkazy, a divit se, proč se neobjevují, možná máte myš nad jiným oknem...

Tak, to je myslím vše, co je pro začátek třeba.

Studiu zdar!

PS: Omlouvám se všem znalejším, než jsem já, za všechny nepřesnosti zde uvedené.

Spam, který prošel filtrem gmailu

Opatrně formulovaný tak, aby působil věrohodně a v případě žaloby byl těžko napadnutelný. S kolika lidmi asi (náhodou nejmenovaná) kolegyně Petry Leitnerové v Únotu 2008 mluvila? A s kolika (náhodou nejmenovanými) kolegy asi Petra Leitnerová hovořila? Tipoval bych, že jich budou stovky až tisíce.

Takhle při úterku...

Hlasové ovládání
IBM je přesvědčeno, že za několik let budeme brouzdat po webu pomocí hlasového ovládání.Mám inženýry z IBM ve veliké úctě, ale když si představím, že jsem večer unavený, a abych si přečetl nějakou stránku, musím místo kliknutí něco říkat, tak nejsem přesvědčen o tom, že to bude komfortnější. A jestliže to nebude komfortnější, lidé to používat nebudou. Stejně tak si nedovedu představit, jak budeme v práci v naší čtyřčlenné kanceláři všichni současně ovládat své počítače hlasem. To by byl bordel! A do třetice si nedovedu představit, jak počítači diktuji zdrojový kód. "If, í, je menší než, jé, then cé rovná se ňů kolekšn,,," ne, takhle to asi nepůjde.Navíc, už teď jsem nervózní, když mi někdo kouká přes rameno ve chvíli, kdy píšu nějaký text. Tudíž mě nikdo nemůže donutit, abych svoje texty říkal nahlas. Nebo abych nahlas škrtal předchozí formulace a nahrazoval je jinými. Ne ne, myslím si, že v tomto případě jsou inženýři IBM trochu mimo realitu každodenního užívání počítačů uživateli-konzumenty.

Sociální dávky
Ministr Nečas ukazuje, že (nejspíš sociální) dávky se reformou snížily.
Bližší pohled ukazuje, že se dávky skutečně snížily. Dnes tvoří 27,1 procenta rodinných příjmů, zatímco loni to bylo 28,7 procenta.
Tuhle větu jsem nějak nepochopil. Opravdu to znamená, že pro rozhodující většinu rodin tvoří sociální dávky více než čtvrtinu jejich příjmů? Znám jednu nebo dvě rodiny, kde berou nějaké sociální dávky. Netuším kolik, neptal jsem se. Ale že by ty dávky tvořily čtvrtinu jejich příjmů? To si neumím představit. Jsou ty dávky tak vysoké, nebo má rozhodující většina rodin tak nízké příjmy?

Vánoce na Andělu
Davy nákupůchtivých jedinců, které se v posledních dnech objevují v odpoledních a večerních hodinách v Praze na Andělu, dokazují, že minimálně Pražané to s finanční krizí zatím nevidí nijak vážně. Už jsem, pracuje na Andělu, pár Vánoc zažil, ale to, co se tam děje letos, nemá obdoby. Už se těším na období mezi svátky, kdy bude zase pro změnu Praha vymetená, a člověk bude moci ujít deset kroků po chodníku mimo směr tahu hlavního proudu nevrlých obličejů.

Takhle při pátku...

Povinné ručení
Přišel mi předpis na čtvrtletní splátku povinného ručení. Těšil jsem se, kolik jsem svou opatrnou defenzivní jízdou bez nehod za celý rok ušetřil. Ale ouha! Platba je o 51 Kč vyšší. Volám na patřičná místa. Ano, nový bonus máte započítán, ale Kooperativa letos zdražila, takže je to bohužel v pořádku. Tak to mě rozladilo. Dokonce natolik silně, že hodlám porovnat ceny s ostatními pojišťovnami. Mám dojem, že být "odměněn" za beznehodovost zdražením pojistky není úplně v pořádku. Pojišťovna se chce očividně zahojit plošně na všech zákaznících. Tak uvidíme, zda je na trhu povinného ručení dostatečná konkurence.

Čtu E15
Většinou při obědě, a většinou mě dost pobaví. Třeba dnes: Paroubek: Ne radaru nezmění ani Obama. Odmítavý postoj socdem ke stavbě amerického radaru v Brdech nemůže změnit ani postoj ministrů zemí NATO, ani nového prezidente USA Baracka Obamy. Po setkání s představiteli občanské iniciativy Ne základnám to řekl předseda ČSSD Jiří Paroubek.
Jistě. Názor pana Paroubka nezmění ani ministři, NATO, ani prezident zeměkoule, dokonce ani Pámbů. Dokáže vůběc něco změnit postoj Jiřího Paroubka. Ano, jedna věc existuje. Zřejmě jediná. Průzkum veřejného mínění!

Finanční krize
Zatím na mne dopadá zprostředkovaně, viz třeba výše ta Kooperativa. To je celkem vyrovnáno nižší cenou pohonných hmot. Celkově těžko hodnotit, ale jeden pocit ve mně pomalu narůstá... jak tak vidím propouštění tisíců zaměstanců velkých bank, ztráty spekulantů, nižší investice firem do televizní reklamy apod., přijde mi to všechno jako víceméně nutná korekce předchozího horečnatého investování a bezbřehého utrácení. Co si myslím, že nastane pozitivního: Rusko přestane tolik vystrkovat růžky. Najednou nemají tolik peněz ze spekulativně předraženého nerostného bohatství. Řada firem a lidských činností se skonsoliduje. Mezi ostatním tajně doufám, že se sníží obrovský zájem mladých lidí o studium na VŠE a zvýší se jejich zájem o školy, na kterých se naučí skutečně něco tvořit. Přeci jen, bankéřů, auditorů a jiných absolventů VŠE bez práce bude zřejmě v nejbližší době přibývat.

Bruno Bozzetto: Italy and EU

Pokud byste si snad mysleli, že Italové se chovají jako ostatní národy EU, tak Vás z omylu vyvede následující velmi povedený flashový filmeček.

Bruno Bozzetto: Italy and EU

Vodní dýmka jako alchymistický nástroj

To jsem jednou takhle seděl, dýmal, vypouštěl kroužky, které prostě nikdy nebudou dokonalé, a v tu chvíli mi to došlo.

Vodní dýmka je mystický nástroj setkání živlů.

Vždyť je to tak jasné. Oheň, vzduch, voda, země…

Oheň je zastoupen uhlíkem. S vodou je to ještě jednodušší. Vzduchem je dech člověka, který uvádí celou dýmku v život. A kde je ta země, ptáte se? No přeci v tabáku, který který z ní vyrostl a spolu s živinami a minerály absorboval i samotnou její esenci.

Výsledkem sehrané konjunkce těchto čtyř elementů je samozřejmě onen tajemný pátý element, ze kterého se můžete pokusit vytvořit kroužek a uzavřít tak vše dokonalým tvarem.

Není to nic snadného, ale o dosažení dokonalosti by se člověk neměl nikdy přestat snažit, že? :-)

Přeji příjemné pokuřování. Bubly bubly.

Rozdíl mezi Čechem a Angličanem

Když jsme vyráželi do Londýna, lákal mě kamarád: „… a vím kam se půjdeme najíst, je tam výborná čínská restaurace ,Sněz co můžeš‘!“

Přijeli jsme do Londýna, pochodili, a nakonec dorazili ke zmíněné restauraci. Kamarád už se nemohl dočkat. A určitě dodnes nepochopil, proč jsem se začal lámat smíchy při pohledu na anglický nápis na restauraci: „Eat as much as you want.“

Batolata

Batolata jsou pohyblivá, zvídavá a nerozumná.

Už je to nějaká doba, co naše Anička přestala být batoletem. Tato hláška mého kolegy mi však utkvěla v paměti, nejspíš proto, že je tak dokonale vystihující, s pointou v posledním slově…

tvurci psani

Nemám rád termín „tvůrčí psaní“.

Už od začátku mi přijde podezřelý. Copak nějaké psaní může být netvůrčí? Pokud vynecháme psaní návodů či manuálů, těžko.

Heslo Creative Writing na Wikipedii tvrdí, že každý by měl mít možnost naučit se vyjadřovat své vnitřní pocity a fantasie, a k tomu mu má pomoci právě tvůrčí psaní (a nejlépe zřejmě jeho (placené) kurzy).

Připadá mi to celé špatně.

Pokud má někdo potřebu ventilovat svůj vnitřní život psaním (a teď to nemyslím ve zlém, ostatně sám bych se chytil do pasti), proč by se kvůli tomu měl učit nějaké prefabrikované způsoby písemného vyjadřování? Vždyť ty jeho fantasii spíš utlumí… nehledě na to, že v kurzech tvůrčího psaní se pravděpodobně realizují spíš druhořadí autoři, kteří sami hledají sebe a svůj styl. Od těch se má člověk učit vyjadřovat originálně svoje fantasie? To asi ne. To by asi literatura těžko mohla být obohacena.

Jistěže může být užitečné naučit se výstavbu románu, souběžné dějové linie, psychologii a vývoj postav… v lepším případě se tak žák stane slušným řemeslníkem. Proč ne. Ale jářku – to mi nějak třeskutě „tvůrčí“ nepřipadá.

Když slyším „tvůrčí psaní“, vždycky si neodvolatelně připomenu Dana Browna a jeho knihu Šifra mistra Leonarda. Dan Brown je v mých očích takovým králem všech tvůrčích spisovatelů a pravděpodobně jejich tajným idolem. Vždyť sám kurzy tvůrčího psaní vede (podle informací na záložce prvního vydání v Čechách).

Šifra mistra Leonarda mi přišla hrozná. Dohromady splácaná snůška vědeckých a uměleckých zajímavostí a historických polopravd, poslepovaná příběhem s naprosto nevěrohodnými a neuvěřitelně klišovatými postavami. Pro jistotu jsem od Browna přečetl ještě další knihu (Andělé a démoni), jenom abych se masochisticky přesvědčil, jestli takhle špatně píše všechno.

Ano, píše.

Celosvětová hysterie utichla a po dvou letech není po knize ani vzdechu. Proč taky.

Takže takový člověk má učit ostatní, jak by měli psát knížky? Děkuji, nechci.

Samozřejmě, může se stát, že z kurzu tvůrčího psaní vyjde nějaký zajímavý spisovatel. Otázka je, jestli by se neuplatnil i bez kurzu. A otázka je, jestli by bez takového kurzu nebyl originálnější.

Nechci brojit proti kurzům tvůrčího psaní, ani tvrdit, že je to zlo. Pravděpodobně je to (pro přesvědčené účastníky) dobrá zábava.

Jen si proboha mohli vymyslet méně provokativní označení.

PS:

Je psaní blogu tvůrčí psaní? Nebo spíš nestvůrčí psaní?

Učí se psaní blogu v nějakém kurzu tvůrčího psaní?

Věčný student

Mnoho lidí se takto tituluje, ale myslím, že já to o sobě mohu prohlásit opravdu hrdě.

Považte: se dvěma přestávkami studuji už dobrých 21 let. Studuji již šestý „program“ na páté škole.

Co se týče vysokoškolského vzdělání, studuji již sedmým rokem (započítám-li i přestávky, pak devátým). Zatím bez akademického titulu, ale nevzdávám se :-) Pokud by Vám to připadalo jako neúspěch, dovolte mi připomenout jedno staré čínské přísloví: nikoli cíl, nýbrž cesta je důležitá. Nebo v našich krajinách oblíbené: není důležité vyhrát, ale zúčastnit se. Bohužel ne všichni jsou takto filosoficky založeni, takže tentokrát jsem již rozhodnut z praktických důvodů studium zakončit diplomem.

Vysokoškolský „prvák“ jsem loni absolvoval již potřetí. Nevím, může-li toto o sobě říct dokonce slavný Henryk Lahola! Obzvlášť první semestr mám již dobře nacvičen; v poslední iteraci jsem jej zakončil s průměrem 1.0.

A teď mě prosím omluvte, musím si zajet koupit nová skripta.

SEO aneb tisíckrát opakovaná lež stává se pravdou

SEO ≡ tisíckrát opakovaná lež stává se pravdou

Až bude Internet, respektive vyhledávače, podléhat regulaci, bude to moc špatné.

Nestlé La Truffé: nová čokoládová závislost

K loňskému svátku se rodičům mé ženy povedlo dát mi opravdu krásný dárek. Jelikož jsem v rodině proslavený svou zálibou v zajímavých, a zvlášť hořkých čokoládách, rozhodli se vyhledat pro mě něco speciálního – a to se jim neskutečně podařilo!

Dostal jsem balíček čokoládových bonbónů La Truffé Noir od Nestlé.

Každý bonbon jsem postupně ukusoval, ucucával a nakonec jsem si pečlivě olízal prsty od zbytků kakaa. Tak dobré to bylo.

Jelikož jsem ani po intenzivním pátrání nepřišel na to, kde by se daly koupit, nechal jsem se poddat; a prý: v Makru.

Když už jsem byl v tom pátrání, hledal jsem i po internetu. Poměrně bezvýsledně, ačkoli jsem narazil alespoň na stránku, ze které jsem se dozvěděl, že existuje nejen druh „s kousky kakaa“ (aux éclats de fèves cacao), ale i s hruškou (á la Poire), kousky pomeranče (écore d'orange confites), kávou (Café), kokosem (Coco), s hořkou čokoládou (chocolat Noir) či s koňakem (au Cognac). Posuďte sami.

Stále je co objevovat!

Převod dat mezi účty Google

Stručně: jestliže chcete převést data svého Google účtu (emaily, kalendář a kontakty) na jiný účet, použijte tuto miniaplikaci:
gXFER Google Account Transfer
URL: http://www.google.cz/ig/directory?hl=cs&url=gadgets.limitnone.com/gXFER/gXFER-Gadget.xml

(Aplikaci je třeba přidat coby gadget na svoji personalizovanou hlavní stránku Google.)

Podle popisu tato aplikace umí převést data mezi standardními účty Gmailu i mezi Gmailem a Google Apps účtem. Osobně jsem nezkoušel, ale nepochybuji, že na to brzy dojde.

Vědět tohle před měsícem, ušetřil bych si větší než malé množství hodin cvičení s IMAP a Outlookem!

Zóny placeného stání v Praze

Jelikož jsme do rodiny pořídili auto, se kterým už nemusíme mít strach vyjet do centra, dokonce se nemusíme bát, že bychom se v koloně přidusili vlastními výfukovými splodinami, začal jsem se zajímat, kde že by bylo možné v případě potřeby „v centru“ zaparkovat.

Že byly v Praze rozšířeny tzv. „Zóny placeného stání“ z Prahy 1 na Prahu 2, 3 a 7 jsem nějak zaznamenal, ale teprve dnes jsem začal zjišťovat, co to pro mě znamená v praxi. A začal jsem se divit.

Ne že bych se divil tomu proč a že byly zavedeny, to rád přenechám jiným; divím se tomu, že není možné rychle a snadno nalézt informaci kde že vlastně která zóna je.

Každá městská část má vlastní informační stránky a každá je zpracovaná jiným, více či méně podivným způsobem (jpg obrázek / jpg sken / aplikace / pdf) .

Abych už nemusel příště hledat znovu, dávám sem odkazy na zóny placeného stání v Praze hezky pohromadě i pro Vás:

• zóny placeného stání Praha 1: http://praha1.demo.oxygen.cz/praha1_C1F7B2D7CDC249678D63AD83593FC426.htm (JPG)

• zóny placeného stání Praha 2: http://www.praha2.cz/(qtgdihmg3jgcvc55cuuli3ng)/zdroj.aspx?typ=3&Id=15769&sh=-580648071 (APLIKACE)

• zóny placeného stání Praha 3: http://www.praha3.cz/uredni_deska/mapa_ZPS.pdf (PDF)
  

• zóny placeného stání Praha 7 - Letná: http://www.praha7.cz/(yhhggwnhcxnhx3zjx1dcnf55)/zdroj.aspx?typ=5&Id=8554&sh=2019961695 (sken v JPG) 
  

• zóny placeného stání Praha 7 - Holešovice: http://www.praha7.cz/(yhhggwnhcxnhx3zjx1dcnf55)/zdroj.aspx?typ=5&Id=8553&sh=1896876287 (sken v JPG)
  

Mimochodem, Praha 5 a 8 již se na zóny chystá taky, ostatně je to logické, kde asi parkují ti, kteří již nemohou parkovat na Praze 2, 3 a 7? Ano, správně…

PS: Navrhnul jsem ve fóru pro Mapy.cz, aby přidali zóny placeného stání v Praze jako mapový podklad… myslím, že by to bylo geniální, ale asi se do toho chlapcům seznamáckým chtít nebude, a já asi chápu proč :-)