Bruno Bozzetto: Italy and EU

Pokud byste si snad mysleli, že Italové se chovají jako ostatní národy EU, tak Vás z omylu vyvede následující velmi povedený flashový filmeček.

Bruno Bozzetto: Italy and EU

Vodní dýmka jako alchymistický nástroj

To jsem jednou takhle seděl, dýmal, vypouštěl kroužky, které prostě nikdy nebudou dokonalé, a v tu chvíli mi to došlo.

Vodní dýmka je mystický nástroj setkání živlů.

Vždyť je to tak jasné. Oheň, vzduch, voda, země…

Oheň je zastoupen uhlíkem. S vodou je to ještě jednodušší. Vzduchem je dech člověka, který uvádí celou dýmku v život. A kde je ta země, ptáte se? No přeci v tabáku, který který z ní vyrostl a spolu s živinami a minerály absorboval i samotnou její esenci.

Výsledkem sehrané konjunkce těchto čtyř elementů je samozřejmě onen tajemný pátý element, ze kterého se můžete pokusit vytvořit kroužek a uzavřít tak vše dokonalým tvarem.

Není to nic snadného, ale o dosažení dokonalosti by se člověk neměl nikdy přestat snažit, že? :-)

Přeji příjemné pokuřování. Bubly bubly.

Rozdíl mezi Čechem a Angličanem

Když jsme vyráželi do Londýna, lákal mě kamarád: „… a vím kam se půjdeme najíst, je tam výborná čínská restaurace ,Sněz co můžeš‘!“

Přijeli jsme do Londýna, pochodili, a nakonec dorazili ke zmíněné restauraci. Kamarád už se nemohl dočkat. A určitě dodnes nepochopil, proč jsem se začal lámat smíchy při pohledu na anglický nápis na restauraci: „Eat as much as you want.“

Batolata

Batolata jsou pohyblivá, zvídavá a nerozumná.

Už je to nějaká doba, co naše Anička přestala být batoletem. Tato hláška mého kolegy mi však utkvěla v paměti, nejspíš proto, že je tak dokonale vystihující, s pointou v posledním slově…

tvurci psani

Nemám rád termín „tvůrčí psaní“.

Už od začátku mi přijde podezřelý. Copak nějaké psaní může být netvůrčí? Pokud vynecháme psaní návodů či manuálů, těžko.

Heslo Creative Writing na Wikipedii tvrdí, že každý by měl mít možnost naučit se vyjadřovat své vnitřní pocity a fantasie, a k tomu mu má pomoci právě tvůrčí psaní (a nejlépe zřejmě jeho (placené) kurzy).

Připadá mi to celé špatně.

Pokud má někdo potřebu ventilovat svůj vnitřní život psaním (a teď to nemyslím ve zlém, ostatně sám bych se chytil do pasti), proč by se kvůli tomu měl učit nějaké prefabrikované způsoby písemného vyjadřování? Vždyť ty jeho fantasii spíš utlumí… nehledě na to, že v kurzech tvůrčího psaní se pravděpodobně realizují spíš druhořadí autoři, kteří sami hledají sebe a svůj styl. Od těch se má člověk učit vyjadřovat originálně svoje fantasie? To asi ne. To by asi literatura těžko mohla být obohacena.

Jistěže může být užitečné naučit se výstavbu románu, souběžné dějové linie, psychologii a vývoj postav… v lepším případě se tak žák stane slušným řemeslníkem. Proč ne. Ale jářku – to mi nějak třeskutě „tvůrčí“ nepřipadá.

Když slyším „tvůrčí psaní“, vždycky si neodvolatelně připomenu Dana Browna a jeho knihu Šifra mistra Leonarda. Dan Brown je v mých očích takovým králem všech tvůrčích spisovatelů a pravděpodobně jejich tajným idolem. Vždyť sám kurzy tvůrčího psaní vede (podle informací na záložce prvního vydání v Čechách).

Šifra mistra Leonarda mi přišla hrozná. Dohromady splácaná snůška vědeckých a uměleckých zajímavostí a historických polopravd, poslepovaná příběhem s naprosto nevěrohodnými a neuvěřitelně klišovatými postavami. Pro jistotu jsem od Browna přečetl ještě další knihu (Andělé a démoni), jenom abych se masochisticky přesvědčil, jestli takhle špatně píše všechno.

Ano, píše.

Celosvětová hysterie utichla a po dvou letech není po knize ani vzdechu. Proč taky.

Takže takový člověk má učit ostatní, jak by měli psát knížky? Děkuji, nechci.

Samozřejmě, může se stát, že z kurzu tvůrčího psaní vyjde nějaký zajímavý spisovatel. Otázka je, jestli by se neuplatnil i bez kurzu. A otázka je, jestli by bez takového kurzu nebyl originálnější.

Nechci brojit proti kurzům tvůrčího psaní, ani tvrdit, že je to zlo. Pravděpodobně je to (pro přesvědčené účastníky) dobrá zábava.

Jen si proboha mohli vymyslet méně provokativní označení.

PS:

Je psaní blogu tvůrčí psaní? Nebo spíš nestvůrčí psaní?

Učí se psaní blogu v nějakém kurzu tvůrčího psaní?

Věčný student

Mnoho lidí se takto tituluje, ale myslím, že já to o sobě mohu prohlásit opravdu hrdě.

Považte: se dvěma přestávkami studuji už dobrých 21 let. Studuji již šestý „program“ na páté škole.

Co se týče vysokoškolského vzdělání, studuji již sedmým rokem (započítám-li i přestávky, pak devátým). Zatím bez akademického titulu, ale nevzdávám se :-) Pokud by Vám to připadalo jako neúspěch, dovolte mi připomenout jedno staré čínské přísloví: nikoli cíl, nýbrž cesta je důležitá. Nebo v našich krajinách oblíbené: není důležité vyhrát, ale zúčastnit se. Bohužel ne všichni jsou takto filosoficky založeni, takže tentokrát jsem již rozhodnut z praktických důvodů studium zakončit diplomem.

Vysokoškolský „prvák“ jsem loni absolvoval již potřetí. Nevím, může-li toto o sobě říct dokonce slavný Henryk Lahola! Obzvlášť první semestr mám již dobře nacvičen; v poslední iteraci jsem jej zakončil s průměrem 1.0.

A teď mě prosím omluvte, musím si zajet koupit nová skripta.

SEO aneb tisíckrát opakovaná lež stává se pravdou

SEO ≡ tisíckrát opakovaná lež stává se pravdou

Až bude Internet, respektive vyhledávače, podléhat regulaci, bude to moc špatné.